Vaše dotazy k tématu

                   Kde jsi ke kresbě přišla... a můžu se to také naučit?

Automatická kresba se do jisté míry naučit dá. Existuje řada lidí, kteří poskytují vzdělávání a kurzy v této oblasti. Já osobně nejsem školena žádným profesionálem, kresba mě zkrátka zaujala, proto i můj systém kreslení je poněkud specifický a založený na nekonečném pozorování a porovnávání - kresba versus reálná situace.

Poprvé jsem jí viděla v archivních článcích starých českých léčitelů, mnohdy geniálních diagnostiků a taky skvělých bylinářů, kteří jsou dnes bohužel už dlouho po smrti. To byl první moment, kdy mě napadlo, že bych to zkusila. Mám velký obdiv k našim národním léčitelským ikonám. Díky mé babičce jsem se dostala ke knihám Pátera Františka Ferdy, Parapsychologii Břetislava Kafky a dalších neuvěřitelných lidí, kteří svými schopnostmi pomáhali zástupům potřebných. Trochu mě mrzí, že dnes není k dispozici tolik opravdových učitelů, kteří by předávali skutečné funkční a ucelené znalosti dalším generacím. Myslím tím opravdové odborníky, kteří těží z bohatých zkušeností a vrozené moudrosti - na rozdíl od jiných, kteří své vědění zakládají spíše na převzetí cizích znalostí a prezentují je, jako své dílo. Vědomosti a zkušenosti jsou k tomu, aby se předávaly a obohacovaly celek. Bohužel v současnosti se s přenosem vědomostí obchoduje. Mnohdy dochází až k devalvaci původního pramene informací, který měl sloužit k uhašení žízně všech. Nyní se z něj napijí pouze ti, kteří si to předplatili a navíc kvalita vody je nesrovnatelně nižší, než kdysi. I pro mě je tahle informační mezera trochu problém. Knihy jsou sice skvělé, ale není nad osobní kontakt a přímé pochopení od zkušenějšího člověka. I tak nepochybuji, že je v těchto oborech mnoho talentovaných a schopných lidí, kteří třeba nejsou veřejně známí, protože žádnou reklamu nechtějí. Kontakt na ně se předává osobním doporučením.

Svět duchovna je v současnosti sice zpopularizován, což je moc dobře, ale také postaven do velmi konzumní a povrchní pozice. Skutečně cenné znalosti se pozvolna vytrácejí a jsou nahrazeny instantními metodami (často přejatými ze zahraničí), kde jsou nasazeny astronomické ceny za zázračnou pomoc a sliby okamžitých životních změn, po jakých toužíme. Ale vzhledem k rozsáhlé propagaci se vůbec nedivím. Jenom marketingová část takového projektu musí spolykat drtivé sumy:-) To jsem ale odbočila z tématu, navazující dalším dotazem...


Může někdo okopírovat know-how?

Ptáte se, jestli se kresba dá "ukrást"? Podle mého názoru NEDÁ:-) Můžete snad ukrást léčitelovy dlaně, zpěvákův hlas, vědcův intelekt, nebo běžcovu rychlost ?:-) Ne. Můžete jen pracovat na tom, abyste se inspirací a snahou dostali na stejnou, nebo klidně vyšší úroveň jejich schopností a talentů, pokud po tom opravdu toužíte a je vám to dopřáno.

Člověk může okoukat konkrétní symboliku a styl kresby. Však také proč ne? Chce-li se přiučit z poznatků druhého... Ale to hlavní - tedy kvalitní, nezaujaté spojení se s tazatelem a jeho tématem, to se naučit nedá. Je to nejnáročnější část každé podobné disciplíny a vyžaduje poctivé trénování a také čisté úmysly. Kresba nepřipustí žádné osobní předsudky, názory a emoce. Pokud dosáhneme takového stupně nezaujatosti, bude naše práce s automatickou kresbou, nebo jinou příbuznou technikou určitě plodná a užitečná ostatním.


Lze se ptát automatickou kresbou na cokoliv?

Teoreticky ano. Ale toto téma má určité úskalí, na kterém selže mnoho lidí, při jejich kresebných pokusech. Vlastně se to týká všech metod, které využívají intuitivních mechanizmů. Je totiž velký rozdíl mezi tím, jestli se na něco pádného PTÁME, nebo pouze VYZVÍDÁME! Člověk zkouší kreslit, párkrát se mu povede dobře popsat tázanou situaci a tím si povzbudí sebevědomí. Náhle ho však ovládne INFORMAČNÍ HLAD, klasický problém všech začátečníků:-) Z pouhé zvědavosti začne na kresbě vyzvídat informace, kterými zasahuje do cizího soukromí, své budoucnosti a věcí, které vlastně vědět vůbec nepotřebuje. Lustruje kdejaké nahodilé téma, vyptává se na věci, jaké mu vůbec nepřísluší. Pak se zpravidla stane, že jeho činnost se zvrtne. Spojení přestává fungovat, kresba začne být zavádějící. V horších případech následují psychické potíže, příznačné také pro obdobné chyby při práci s kyvadlem atd.. Ráda bych varovala před takovým neuváženým chováním. Intuitivní metody mají sloužit především PRO POMOC LIDEM. Pokud je tedy někdo příznivcem "spirituálního bulváru", ať tužku raději včas odloží, dokud zcela neovládne svá pokušení. Jediným lékem na INFORMAČNÍ HLAD je sebekorekce - tedy INFORMAČNÍ STŘÍDMOST:-) A pro vyloženě nezřízené INFO-OTESÁNKY je pak nezbytné nasadit dočasnou pauzu - přísnou INFORMAČNÍ DIETU:-)

Kvalita a vyváženost charakteru totiž vytváří přímou úměru k rozvoji všech mimosmyslových schopností. Je proto vždycky lepší postupovat po menších krůčcích, ale poctivě a důsledně, než se nechat unést iluzemi, nezřízeností, nebo dokonce vidinou ohromujících schopností. To je opravdu příliš tenký led, pod kterým bují mrazivé a velice nebezpečné vody.


Pro koho je (a není) kresba vhodná a jaké dotazy jsou nejčastější?

Tahle metoda je ideální pro lidi, kteří si potřebují udělat ve své záležitosti jasno a podívat se na situaci dalšíma očima, jejichž pohled není zabarven subjektivitou. Někdy k tomu stačí názor dobrého kamaráda, nebo rodinného příslušníka, který vidí situaci s odstupem. Když ani to nepomůže, nastupuje kresba. Její výhoda spočívá v tom, že nehodnotí primárně vnější chování lidí, ale zaznamenává vnitřní nastavení, naturel a emoce, jaké mnozí jedinci často rádi skrývají. Někdy předkládá reálný obraz poněkud syrově a nechá na tazateli, aby se s vyhodnocením popral, jak umí. Ne vždy tedy dokáže nabídnout hotový produkt, spíš popíše, jaké ingredience má člověk k dispozici a co z nich může "uvařit". Vy, jako tazatel například očekáváte výklad v podobě smaženého řízku (trochu hloupé přirovnání, ale vlastně proč ne:-). Kresba vám však předhodí syrovou flákotu a je jí jedno, jestli tu flákotu dáte do mrazáku (odložíte řešení na jindy), nebo z ní připravíte hostinu podle svého gusta (vložíte se do řešení, což vždycky přináší nějaký výsledek a pokrok).

Naprosto nevhodnou skupinou jsou tedy lidé, kteří očekávají hotový pokrm i s přílohou:-). Dokonce mezi řádky jejich dotazu čtu: "Prosil bych ještě předkrájet!" :-)

Samozřejmě je také spousta vyloženě skvělých lidí, kteří jsou připraveni konat a nebojí se přímé odpovědi, dokonce z ní mají radost, obohatí je. Jejich zpětné vazby jsou nádherné a vždycky mě ohromně povzbudí, protože čas strávený nad jejich tématem je náležitě zúročen.

Dotazy jsou velmi různorodé, ale obecně se točí kolem nejasných vztahů, kde vládne nějaké napětí a nesouhra. Tazatel pak neví, jak se k takovému vztahu správně postavit a zda má vůbec smysl do něj ještě investovat energii. Další časté téma se týká vnitřního růstu a duševních otázek. Lidé hledají podstatu sebe sama, chtějí se v sobě lépe vyznat a pochopit, jaké vnitřní mechanizmy je omezují v růstu. Tyhle dotazy mám moc ráda. Dávají mi potvrzení, že spousta lidí touží po osobním pokroku a hledají k němu cestu. Je paradoxní, že lidé, kteří ve svých dotazech kritizují své okolí nebo se litují, bývají často adepty na velkou osobní "rekonstrukci charakteru". Naopak ti, co mají sklon se vinit a kritizovat sebe sama, potřebují často jen změnit své vnější podmínky, protože chyba nebývá v nich samotných, ale v nevhodném výběru lidí a prostředí.

Kdykoliv mi přijde zpětná vazba od tazatele, který se na základě rozboru ujal změny ve svém životě a začalo se mu dařit, úplně mě to rozradostní! Ten pocit, že jsem se mohla podílet na něčem krásném a podpořit druhého na cestě k jeho štěstí, je nevýslovný a stojí za všechnu námahu:-)

                   

                    Jsou v praxi i situace, kdy je tazatel odpovědí zcela zklamán ?

Ano, rozhodně. V první linii jsou to lidé, kteří si kresbou potvrdí nějakou smutnou pravdu, jaké se obávali. Nebo - abych byla přesnější - věděli velmi dobře, jak se situace má, ale nedokázali to přijmout. Jde většinou o nefunkční vztahy, nebo jiné, těžko řešitelné situace, se kterými se musí člověk prostě smířit, aby je poté mohl v rámci možností změnit (nebo změnit alespoň postoj k nim). Opravdu nerada říkám špatné zprávy, ale někdy se tomu nelze vyhnout.

Druhá linie zklamaného tazatele (má oblíbená:-)) zahrnuje jedince, kteří přistupují ke svému problému pasivně a nechávají ho takzvaně "vyhnívat". Ode mě pak čekají, že jim nabídnu spásnou myšlenku, jak všechno naráz změnit a převrátit ve šťastný konec (názorný příklad předkrájeného řízku:-)). Možná si představují, že jaksi na dálku svou vůlí způsobím změnu jejich podmínek a tužkou zázračně odčaruji jejich zadnici z prosezeného gauče (no - leda bych snad tu tužku použila jako bodec:-)) Ale teď vážně. Je mi líto, až sem mé schopnosti zdaleka nedosahují. Kresba funguje zkrátka tak, že před ten tazatelův gauč postaví zrcadlo a symbolicky řekne dotyčnému: "Prohlédni si dobře svůj odraz, jak jsi s tímto stavem spokojen? Pokud ti fungují nohy, pokus se zvednout a jdi s tím něco udělat". Pak mi většinou přijde do emailu typicky "gaučová" odpověď tazatele: "Děkuji za Váš rozbor, co píšete je sice pravda, ale takhle černé na bílém jsem to snad ani vědět nechtěl"... Co naplat! Se svým gaučem se někdy loučíme velmi dlouze a velmi bolestně...

Pak je ještě třetí skupina tazatelů, kteří se trápí obvykle v nějakém vztahu, kde je na ně někdo "zlý". Tihle lidé očekávají, že je polituji a dám za pravdu jejich utrpení. Kresba je ale neúprosná a někdy jsem sama překvapena, jaká fakta předvede, protože některé dotazy jsou opravdu srdceryvné a člověku by zamotaly hlavu. Občas totiž vyjde najevo, že problém je vyloženě na straně tazatele a to, jak mi podal svůj dotaz je vlastně překrucování pravdy, ke které se nechce přiznat. Chce vypadat jako oběť situace. Zatím se mi kupodivu skoro nikdy nestalo, že by někdo z těchto lidí popíral můj výklad a dohadoval se. Dokážou přiznat svůj podíl a skutečné vnitřní pohnutky. To oceňuji. Jen je velká škoda, že tyto zajímavé a příkladné kauzy nemohu prezentovat na svých stránkách. Tazatel v takové situaci a s "máslem na hlavě" totiž zpravidla nedává souhlas k jejich zveřejnění, a to ani anonymně :-)