Zázraky se dějí!

V našem životě se někdy mohou dít tajuplné úkazy, nad kterými zůstane rozum stát. Pod pokličkou tajemna se ozve něčí rada, snese se nečekaná pomoc, nebo se stane jiná záhadná situace, co si někdy pamatujeme celé roky. Možná to byla jen zvláštní shoda okolností, ale jsou i situace, které se zdají natolik zvláštní a neobvyklé, že není jiné volby, než je na konec považovat za zázraky...

V čase, kdy moje maminka prodělala autonehodu si mnozí mysleli, že se už nepostaví na nohy a bude z ní invalida. To se ale nestalo a dokázala všechno překonat bez jakýchkoliv následku... To je fantastický zázrak sám o sobě. Co je ale vyloženě tajuplné na jejím uzdravování, ukáží následující události: Jednoho rána se vzbudila a její nohy, tehdy ještě docela zranitelné a bolavé, se opřely vší vahou o podlahu, když tu náhle si maminka všimla, že kolem nohou je skupina bzučících sršňů, co po koberci lezli. Byla jimi doslova obsypaná. Její nohy se jako zázrakem impulzivně dotkly podlahy tak neobyčejně přesně, že nenastal žádný karambol, ani zranění bodnutím... Další tajuplná událost se jí přihodila, když po úraze opatrně sestupovala do sklepa, kde nesvítila žárovka a nešťastnou náhodou vstoupila na neexistující schod - schody jsou totiž točité a ona šlápla do prázdného prostoru. Náhle jasně cítila, že jí jakási neznámá síla podepřela chodidla, a přesunula je do bezpečí na pevný schod. Ano, přesně tak - někdo neznámý jí chytil za nohy a zachránil jí i její zranitelné tělo před hrozícím pádem, který by vzhledem k prodělané autonehodě mohl být osudný. Maminka si je skálopevně jistá, že jde o zázrak!

Jedna z mnoha příhod, která se stala přímo mě, se odehrála v mém dětství, kdy jsem si roztříštila kotník. Byla to zvláštní nehoda, neboť se nejednalo o dramatický pád, přesto byla zlomenina komplikovaná a bylo třeba narkózy. Když jsem se probudila na nemocniční posteli, v hlavě jsem měla kromě velké bolesti jen jednu myšlenku, a to tu, že musím bez odkladu radikálně změnit směr svého dosavadního života. To byla podivná myšlenka vzhledem k tomu, že jsem byla v podstatě ještě dítě, nicméně zhruba za rok nato jsem úspěšně složila přijímací zkoušky na školu, která mi otevřela dveře do úplně nového života a vymazala velké množství trápení, co jsem do té doby v sobě dusila. To byl pro mě zázrak...

Občas se mi stane nějaká podivnost, nad kterou přemýšlím a nevybavím si, jaký byl její účel a smysl, jindy je to ale jasné a zřetelné. Jednoho dne jsem kupříkladu dlouho čekala na autobus, protože jel více jak za hodinu. Procházela jsem se po nádraží a přála jsem si, aby mi to rychle uteklo. Náhle jsem se podívala na nádražní hodiny a na jejich ručičkách byl čas odjezdu. Nejdříve jsem myslela, že hodiny jdou špatně, ale nebylo tomu tak a autobus přijel během pár minut. Bylo to, jako bych prošla jakousi časovou smyčkou, díky které během pár minut uteklo víc jak hodina! Tuto situaci si dodnes neumím vysvětlit...

Podobná situace se mi stala v době, kdy jsem kvůli pracovnímu vytížení neměla moc času na spánek. Cestovala jsem do města a přemýšlela, jak zvládnu celý den na nohou, protože jsem nespala celou noc, připravujíce ve skluzu materiály pro svou profesi. Těch probdělých nocí už bylo hodně a mé síly se začaly tenčit. Autobus už mířil na nádraží a při představě, jak se prokoušu celým dnem, mi bylo už skoro do pláče. Vyčerpaná jsem žádala boží sílu, ať to nějak zařídí, abych si dokázala nějak odpočinout a nabrat dostatek energie a v té chvíli jsem usnula. Byl to mikrospánek, protože jsem se vzbudila za pár okamžiků, což potvrzoval údaj na hodinách mobilního telefonu. Jaké ale bylo mé překvapení, že jsem se vzbudila natolik odpočatá, jako bych prospala několik hodin! V takové kondici jsem mohla zvládnout celý den bez problému a děkovala jsem za ten zázrak k Nebesům.

Další úžasná věc se stala mému blízkému příteli, který svého času hledal marně řemeslníka do své firmy. Všichni kolegové z oboru ho ujišťovali, že není možné sehnat takového muže z prostého důvodu: Kdo je kvalitní, ten podniká vždy na vlastní pěst a není snadné v tomhle odvětví sehnat dobrého zaměstnance, byť jen na krátkodobou výpomoc. Ale všechno bylo nakonec jinak! Přihlásil se jistý muž, který přivedl mému příteli ne jednoho, nýbrž celou partu řemeslníků, kteří doteď pracují jako jeden muž (jsou opravdu skvěle sehraní) ve firmě mého přítele a on si jejich fortel a zdatnost nemůže vynachválit. Nemožné se stalo realitou!

Nejednou se může stát, že člověk skočí do něčeho po hlavě a neuvědomuje si možné důsledky. Můj kamarád, svérázný a odhodlaný muž, se jednou rozhodl, že na na raftu sjede riskantní místo, o němž bylo známo, že se při něm utopilo již několik lidí. V tom nešťastném místě se dostal do víru vody pod kámen, a nebylo z toho úniku. On dodnes netuší, jak dlouho byl tehdy pod vodou. Vůbec nic si nepamatuje, má totiž "okno". V jeho vzpomínce zůstalo jen to, že se přes všechnu nešťastnou náhodou náhle z ničeho nic vynořil na hladině a nechápe, jak se to mohlo stát! Byl až na pár šrámů zcela zdravý a dodnes má pocit, že ho na tom místě zachránil jeho anděl strážný!

V jednom složitém životním období jsem navštívila nepříliš známé poutní místo v Konstantinových Lázních, s názvem Panna Maria ve Skále, kde se traduje zázračná událost. Tehdy se ztratilo místní dítě a všichni se ho vydali ve strachu hledat. Našli ho až druhý den ráno v lese a dítě jim vyprávělo, že se v noci setkalo s krásnou zářivou ženou, která měla u sebe také dítě, se kterým si celou noc hrály. Všichni lidé byli přesvědčeni, že šlo o zázrak a že ta zářící dáma byla bez pochyby Panna Maria. Na její počest vystavěli skromný svatostánek v místě, kde ztracené dítě objevili. Tedy nemám z poutních míst zvlášť působivé zážitky, nicméně už při cestě k tomuto svatostánku jsem se cítila podivně. Nikoliv nadšeně, spíš jakási tajuplná atmosféra ověnčovala celou cestu k oné modlitebně. Když jsem stoupala po schodech, náhle mě přepadl ohromný žal a začala jsem plakat. S každým schodem se ten pocit zintenzivňoval a když jsem stála nahoře, kde socha Panny Marie stojí, byl tlak na hrudi už k nevydržení a pláč se nedal zastavit ani utišit. Náhle jsem pocítila ohromný zásah, jako by mi někdo z hrudi vytahoval jakousi překážku či bolest. Byl to naprosto fyzický vjem. Ulevilo se mi. Od té chvíle tam jednou za několik let znovu zajdu pro potěšení a klid v duši, protože tohle místo je v překrásném lůně přírody, ale tento neobyčejný zážitek už se nikdy znovu nezopakoval.