Vztah jako učební lekce

28.09.2020

Dotaz:

Mila Veroniko, obracim se na Vas se zadosti o automatickou kresbu tykajici se partnerstvi s mym manzelem. Uz mi opravdu dochazeji sily, jsem hodne vycerpana neustalym bojem a vysvetlovanim, jeho pohodlnosti na muj ucet, nezodpovednosti, nespolehlivosti atd. Vychovavame 2 male deti 1 a 3 roky, zda se mi, ze jsem v tom opravdu sama...

Mrzi me, ze je vlastne obecne negativni, kriticky ke vsem, porad se porovnava a pokud jsem ja optimisticka nebo ukazu porozumeni vuci napr. odlisnemu postoji nebo nazoru jinych lidi, tak se mi de facto vysmiva. Nemam kapacitu hadani a nesouhlas skryvat pred detmi, tak nejak mi prijde, ze nereakce je tichy souhlas s jeho pocinanim.

I pres tohle vsechno ale od zacatku uz tak slozitejo vztahu (dcera z predchoziho partnerstvi) jsem vzdy citila, ze je to pro me osudovy muz a asi proto se to stale zkousim vydrzet. Se mnou to urcite taky neni jednoduche, jsem narocna - minimalne dle jeho rakci na napriklad vyzadovani zakladnich navyku. Je jakoby zablokovany, netecny a ani v pripade vychovy nasich deti neudela krok dopredu ve smyslu zmeny. Zije jako by byl singl, kteremu stale nedoslo, ze mame rodinu a ta prinasi zmeny do puvodne pohodlneho zivota.

Mohla byste mi, prosim, osvetlit jeho chovani? Co muzu udelat pro zlepseni? Ja nechci v tomto vychovavat nase deti, aby si myslely, ze mama je otrok a nezalezi na jejich potrebach a pranich...za chvili ze me zbude jen hystericka neprijemna zenska.Dekuji!


Rozbor:

Dobrý den, takže vy máte v podstatě tři děti - jedno maličké, druhé tříleté - a pak váš partner - ten je třetím dítětem, hned vysvětlím proč:

Vaše aura (vlevo) je emocionálně vyčerpaná, v tomto vztahu ztrácíte motivaci. Solární pleteň je slabá, ale je v ní přidušeno velké množství energie. Vy v sobě dusíte vztek na svého partnera - v okruhu zažívacího systému se energie štěpí. Ta situace je pro vás takzvaně "nestravitelná". Zkoušíte ho převychovat - trochu jako matka "cepuje" svého nezdárného syna, ale bohužel bez úspěchu. Kdysi jste toho muže velmi milovala, i když váš vzájemný vztah je soudržný primárně na přitažlivosti jednoho k druhému. Není to ani tak duševní souhra, spíš osudová touha a ta vás k sobě stále váže, i když její vliv pomalu opadá. Teď v tuto chvíli, vaše srdce "chrlí" vlnu vzteku z bezmoci nad manželovým chováním. Napomínání, výčitky, hádky - NIC NEPŘIMĚJE VAŠEHO PARTNERA, ABY SE ZMĚNIL! A pokud ano, je to vždy jen na chvíli. V momentě, kdy cítí ve vašem vztahu opět jistotu, se vrací zpět do svých zajetých kolejí...

Je to tělesně velmi vitální muž, vyloženě pudového charakteru. Sebestředný, citově omezený, spíš živočišný a také jaksi "stagnující" na místě. Žije ze dne na den, svůj potenciál prohospodařuje a není možné s ním pohnout. Je sám se sebou totiž spokojený a nic měnit nechce! Rád si užívá života sám pro sebe a jeho preference směřují vždy a za každých okolností k jeho pohodlí a výhodám. Na verbální nitce jeho aury vidím, že o sobě před jinými lidmi rád vypráví a občas jsou to výmysly. Rád sám sebe totiž staví do "vylepšeného" světla.

Na vaší společné interakci, jsou nejdůležitější dva rysy. Zaprvé - váš partner je k vám vázán v úrovni kořenů takzvaným "hákem". Je k vám doslova přisátý svou pohodlností. Je to způsob soužití ve stylu "mama hotelu". Přesně jako dítě, vkládá zodpovědnost a určitou existenční tíhu na vaše bedra a přirozeně počítá s tím, že to unesete. Druhou věcí, je slabé provázání energií vašeho vztahu. Citová nitka z jeho strany zcela chybí, vaše nitka je plná hněvu a opozice. Jediné vlákno, stále provázané, je ve vzájemné přitažlivosti. Ale na tom se partnerský vztah neudrží - tedy jeho plnohodnotná forma.

Když to shrnu, partnerství vydrží tolik, co vydrží vaše trpělivost. Nečekejte, že se váš manžel změní. Jeho sebestřednost a samolibost je dána charakterem. Nyní spolu máte malé miminko (jak píšete), což je ale další závazek. Nebylo moudré přivádět další dítě do tak problematického partnerství, ale chápu, že někdy se okolnosti prostě sejdou... Domnívám se, že prozatím váš vztah ještě potrvá, protože ani vy nejste zcela připravená od partnera odejít, vnitřně pro vás úplně nenazrál ten pravý čas. Tento vztah má však omezenou životnost, protože jeho potenciál byl již z velké části vyčerpán. Bude záležet na vás, jak se k celé situaci postavíte a kdy uznáte za vhodné, že přišel čas na změnu. Některé vztahy jsou k opravě - ještě tam přetrvávají silná pouta, jejichž energie je schopna vztah oživit. Zde se však obávám, že se pozvolna blížíte do finále...

Odpověď: Dobry vecer, Veroniko, vyrazila jste mi dech! Velmi trefne, smutne zaroven. dekuji mnohokrat za Vas vhled na nasi situaci, doufala jsem sice v lepsi zpravy nebo nadeji do budoucna, lec takovy je zivot. Sama netusim, proc jsem si ho tenkrat pro zivot vybrala, bylo to kazdopadne me rozhodnuti - uz tenkrat byla zodpovednost na mne ;)

Druhe dite nebylo vubec v planu, jak jste psala, nekdy se to proste sejde. Mate pravdu, odejit chci teoreticky dlouho, ale nemam na to silu, energii obecne a hlavne kapacitu v  hlave...Dekuji.

Rozbor: Je mi líto, že nemám lepší zprávy...ale nezoufejte! každý vztah člověku něco dá a poskytuje jeho duši určitou výuku...zde vám dal krásné a milované děti a vy sama někdy v budoucnosti budete vědět, že nový partner bude mít jiné vlastnosti a mnohem zralejší přístup k celé rodině... jinými slovy - bude to dospělý muž, nikoliv přerostlé dítě:-)... to se zapisuje do vašeho podvědomí - nové parametry, které od partnera budete chtít..