Velká láska, co čekala 52 let

Tento příběh se odehrál přímo v mé blízkosti a nemohu, než se o jeho neuvěřitelný průběh také podělit s ostatními, jelikož je překrásným příkladem toho, že NIKDY NENÍ POZDĚ NA LÁSKU, a nikdo z nás neutuší, v jaké podobě a za jakých okolností nás potká...

Kdysi, před několika lety jsem se zapovídala s jistým blízkým pánem, který má za sebou nelehký osud, plný karambolů a nesnadných situací. Jeho vytrvalá povaha ho však v mnohých nesnázích držela nad vodou a při svém věku šedesátišesti let, to byl velmi životaznalý kavalír (to pro jeho mužné vzezření, duchaplný přístup k lidem a opatrovnický vztah k dětem). Tento muž byl velmi osamělý a netoužil po ničem jiném, než prožít podzim svého života po boku laskavé a jemné ženy, jelikož úplně sám obýval velký, rozlehlý dům v krásném kraji, přímo u lesa.

Až jednoho dne mi vyprávěl svůj neobyčejný příběh, kdy se ve svých 18ti letech scházel s překrásnou dívkou, do níž se bezhlavě zamiloval. Tvrdil, že od začátku věděl, že je právě tato dívka jeho jediná a pravá láska. Žel bohu, mladí milenci se často nepohodnou, tak i jejich romance skončila rozchodem a každý z nich si šel svou cestou. Tento muž prožil ještě mnoho lásek. Jeho mysl se ale stále podvědomě upínala k té první - k té Jediné. Dokonce se mi svěřil, že nejen že žádnou z těch žen už nedokázal milovat tak naplno, jako tu první, ale občas si i zahrával s jejich city, protože jeho srdce bylo jaksi zatvrzelé, už jej neotevřel tak naplno žádné z žen, které prošly jeho životem.

Často mi vyprávěl, že ačkoliv uplynula tak velká řada let, nedokáže na svou milou zapomenout a v jeho hlavě stále ožíval scénář jejich dávné romance, který se přehrával stále a stále dokola. Zřejmě sám sobě kladl otázku, proč právě tato láska musela ztroskotat, a proč její trosky ve formě rozbitých vzpomínek stále nahlodávají jeho duši...?

Jednoho dne, právě před jeho sedmdesátými narozeninami přišel se zvláštní novinkou. Shodou okolností se mu do rukou dostal kontakt, na jehož konci čekala žena, na kterou celá ta léta usilovně myslel! Jelikož je to muž činu, a žádné "ořezávátko", ihned se chopil příležitosti, aby se s ní zkontaktoval. Neuplynulo, než pár týdnů a láska, jež padesát dva roků spala, se vzňala svým novým žárem v srdcích obou! Zasmála jsem se při představě, že svou vyvolenou dámu dostal tento džentlmen k narozeninám, protože opravdu to tak vypadalo:-) Jaká je jen pravděpodobnost, že člověka, který byl pro vás obrazem ideální lásky, a na něhož vzpomínáte přes polovinu života, znovu do toho života uvítáte, a ještě ke všemu na své sedmdesáté narozeniny? Někdo by si řekl, že takové neobvyklé věci se "běžným" lidem asi ani nemohou stát. Věřte, ŽE MOHOU! A já jsem rozradostněná faktem, že v mé blízkosti žijí dva dávní milenci, jejichž osud se prolnul po tolika letech odluky znovu v jeden celek. A není hezčího pohledu, než do tváře zamilovaného člověka, který překypuje nadějí a optimizmem do dalších dnů - a pokud jeho tvář navíc zdobí vrásky životních zkušeností, není pochyb o tom, že dvakrát tolik ocení všechno krásné a požehnané, co mu život nabízí navrch...

A na závěr malá perlička: Ačkoliv se tvrdí, že určitém věku, jde spíše o lásku duševní, nežli o oheň tělesné vášně, lze o tom pochybovat díky rčení, přímo z úst onoho muže: "Prý, že stará stodola hoří nejlíp!"