Trápí mě vztah s otcem, má to řešení?

18.10.2020

Dotaz:

Dobrý den, Veroniko, moc ráda bych Vás poprosila o aurický rozbor vztahu mého otce a mě. Jsem jeho nejstarší dcera (ze3 dětí) a od mala spolu stále narážíme - já si jdu svojí cestou a jemu se to častokrát nelíbí. Otevřeně mu řeknu i svůj názor a pokud mi z jeho strany něco nevyhovuje, tak mu to řeknu. Končívá to tak, že se se mnou nebaví.

Př: Kvůli volbě mého povolání po VŠ se mnou nemluvil min rok - až když viděl, jak se mi po všech směrech daří, tak to uznal.

Nyní zase proto, že jsem mu řekla, co se mi nelíbí a obtěžuje mě to - nemluví se mnou už třetí měsíc a čeká, že se mu zato omluvím, ale já nevím proč - mám právo na svůj názor a vyhranění si svých hranic....Pokaždé, když udělám nějaký životní krok - volba partnera, změna bydliště, změna povolání, tak v něm nemám oporu, ale stálého negativistu, který na všem vidí to špatné.

Nyní mám i výhrady k tomu, jak jedná s mým synem (11let), kterého mám s bývalým manželem. Říká mu posměvačně, jak je jeho otec neschopný atd., přitom já syna od začátku vedu k tomu, aby tátu měl rád a bral ho takového jaký je.

Zjistila jsem, že nejlépe mi je, když jsem od něho daleko a vídám se s ním minimálně - daří se mi a jsem i šťastná. Nicméně mám v sobě takovéto, že bych s ním ráda měla hezký vztah, ale pravdou je, že mi jeho přítomnost nedělá už od mala dobře.

Když se přiznám otevřeně, tak jsi si kolikrát říkala, že by bylo nejlepší, kdyby nebyl. Též pochybuji, zda bych se neměla chovat jinak . Vím v jaké rodině vyrůstal - bez lásky, pohlazení, podpory a povzbuzení. Tím ho mám tendenci omlouvat, ale .... .

Snad to není dlouhé ani moc krátké a pomůže to. Děkuji moc a přeji hezký víkend.


Rozbor:

Hezký večer, děkuji za upřesnění dotazu, je úplně akorát dlouhý, a především obsahuje vaše pohnutky a emoce které jsou pro mě při kresbě důležité...

Váš otec (aura vpravo), si vyloženě libuje ve slovním ponižování a provokaci. Verbální nitky se chovají (a také vypadají), jako ostří pily. Umí slovem ZÁMĚRNĚ opravdu ošklivě ranit. Tentýž rys se projektuje do solární pleteně, která tvoří jakousi " ostrou hvězdici". Když se k té hvězdici někdo přiblíží, snadno podnítí konflikt, aniž by chtěl. Je to obranný mechanizmus vašeho otce. Reaguje útokem - je to jeho návyk, jak ventilovat vlastní destruktivní energii. Někdo mu ubližoval a on to nyní řeší tím, že ubližuje dalším. SHAZUJE JEJICH CENU.

Vaše pole (vlevo), si uchovává ve vztahu s tátou citovou ránu (ten tmavý objekt na zeleném poli), kterou chráníte slovní obranou. Dokážete se s otcem "rafnout" a hájíte své stanovisko. Modré šípy energie vytváří štít vašemu citovému centru. Je to taktéž sebeobrana. Celá aura je naježená a připravená vzdorovat jeho útokům. Klíč se však nachází v solární pleteni. U vás vůči tátovi stále existuje takzvaná "pupeční šňůra", která se obvykle ve zdravém vztahu rodič - dítě nevyskytuje, když dítě řádně dospěje. Pokud přetrvává i v dospělém věku, a v polovině vazby "upadá" (tak, jako na vašem obrázku), značí to, že váš otec vás velmi zklamal, co se týká podpory vaší osobnosti a zdravé sebedůvěry. Vše násobí citový osten, zaražený ve vašem srdci...

Váš táta je z těch, kteří neumějí být dobrými rodiči v pravém slova smyslu. Mohou ošatit, nakrmit, vychovat i zabezpečit, ale dítě necítí jejich uznání, lásku a podporu. Bohužel často je to pohrdání a PONIŽOVÁNÍ, které se zapisuje do psychiky dítěte. A tak je to i u vás. Tudíž jste si na základě rodičovské kritiky vytvořila špatný sebeobraz a zbytečný komplex méněcennosti. Každým dalším kontaktem se tato rána znovu otevírá, proto se cítíte lépe, pokud se s otcem nevídáte. U vás to není nesnášenlivost, ani nesmiřitelnost. Je to obranný reflex, kterým se snažíte chránit i svého syna. Proč? Protože jste duše na mnohem vyšší úrovni, než je váš otec. Podvědomě se snažíte tvořit NOVÝ MODEL VZTAHŮ, abyste nenavazovala na rodinný model a VYTVOŘILA NOVOU VĚTEV ENERGIE PRO DALŠÍ GENERACI! TO JE CESTA VPŘED!..TO JE SPRÁVNĚ! A každá další generace si bude víc a víc uvědomovat nutnost tohoto postupu... neopakovat chyby našich matek a otců... nepřenášet je na své děti. Volit nové cesty!

Víte, váš táta zažil v dětství opravdu velké ponižování. Komplex, který z toho vzešel, však nyní řeší (kompenzuje) tak, že stejné pocity, jaké sám zažíval, přenáší na ostatní... na další generace. To je cesta nikam... cesta k úpadku a rozkolu rodinných pout. V kořenovém poli tohoto muže vidím zřetelný uzel. To znamená, že měl poslání - úkol, který nedokončil, nezhostil se ho správně. Vnitřně trpí velkou křivdou, ale také opovržením sám sebou. Cítí, že nezvládl, co se po něm žádalo. A podvědomě své selhání "hází" na vrub jiným.

Je dobře, že chápete jeho trápení, ale nelze čekat zpětnou vazbu, které byste si mohla vážit. Nelze čekat, že táta otevře oči a pochopí smysl věcí. Musíte být moudřejší, než on. Pochopit, že jeho uražená ješitnost je jen projev vnitřní bolesti, kterou si však nechce přiznat, nemá neochotu udělat krok vpřed. Odpusťte svému otci. Ale žijte si život PODLE VLASTNÍHO SCÉNÁŘE. Nečekejte, že se zbaví své zaujatosti a citové omezenosti. Nedozrál tam a nechce překročit svůj vlastní stín. Někdy to tak je. Je to vůle každého z nás. Na druhou stranu - vy jste žena, která si velmi dobře uvědomuje, co je třeba změnit. Cítíte to, a když se vyrovnáte se svými emočními výkyvy, dokážete všechny tyto vize uvést vchod. Smutek a ponížení vlivem vztahu s otcem by vám v tom už neměli bránit... Tedy nemusí, jestli mě chápete. Máte plné právo načrtnout nový a lepší směr a netolerovat ten, který vám byl předložen původní rodinou...

                 Odpověď: Moc Vám děkuji za objasnění - jsem ráda, že mé vnímání je správné. Jen to zpracovat a                                       jít dál...