Sestra a já

23.06.2020

Dotaz:

Ahoj Verunko, mám problém se sestrou. Moje sestra je o dva roky mladší než já, je jí 52 let a od malička jsem se o ni musela starat. Vždycky byla pomalejší, jednodušší a hloupější než já (zní to blbě, ale je to tak, protože já jsem chodila na vejšku a sestra sotva prolezla učňák). Má těžký osud, protože přišla o jedno dítě a je v invalidním důchodu kvůli depresím. To ale neznamená, že by se nutně musela chovat tak, jak se chová. Vždycky když byla v nějakém průseru, tak jsem jí pomáhala, zachraňovala jsem jí zadek. Často mi volávala, pořád něco chtěla, zejména rady, které, když jsem jí je dala, tak je buď neposlechla, anebo pokud ano a nedopadlo to podle jejích představ, tak jsem byla ta špatná já a mohla jsem za to, protože jsem jí to poradila. Vždycky za všechno můžou ti ostatní, ona nikdy ne. Její telefonáty trvají hodiny a vystačí si s monologem, kdy si neustále na něco stěžuje a na někoho nadává. Málokdy je pozitivní, je stále spíš negativní. Nedávno se stalo (a něco podobného se mezi námi stalo už jednou), že mi zase volala a mimo další spousty věci mi řekla, že naší mámě koupila respirátor kvůli koronaviru. Chvíli po jejím telefonátu mi volala naše máma a já jsem jí řekla, že jí sestra koupila respirátor. Asi za hodinu nato mi volala sestra a strašně na mě křičela a sprostě mi nadávala za to, že jsem řekla mámě o tom respirátoru a máma jí za to vynadala. Nechápala jsem, co je na tom špatného, že jsem jí to řekla, ostatně ona jí ho stejně plánovala dát hned, takže by jí tak jako tak vynadala i kdybych mámě nic neřekla. Navíc mi sestra neřekla, že mámě nesmím o tom respirátoru říct, takže to ode mě bylo naprosto nevinné. Nicméně sestra mi pak dva dny posílala jednu sprostější smsku za druhou, bylo to příšerný. Odpověděla jsem jí jen dvakrát, poprvé jsem se jí to snažila vysvětlit a podruhé jsem jí napsala, aby mi už nepsala, že to nebudu číst. Na to mi sestra napsala, že jsem největší sv*ně na světě, že hrabu jenom prachy, že už nejsem její ségra, že se ve mě strašně zklamala, že jsem přesně taková, jak jí říkala její kamarádka a že mi nikdy neměla věřit, že za všechno můžu a že jsem rozdvojená osobnost. Byla jsem z toho úplně zdrcená. Strašně mě to od ní ranilo, a to přesto, že jí vlastně docela znám, ale tohle bych od ní teda nečekala. Pak mi najednou napsala, že jsem její milovaná sestřička a ať se nevztekám a vychladnu a že se těší jak se zase budeme láskyplně objímat. Byla jsem z toho paf, řekla jsem si, že mojí sestře snad hrabe. Pak si dala asi dva dny pohov a pak zase začaly příšerný sprostý smsky, mimo jiné, že jsem ničitelka všech vztahů. Připomněla jsem jí, že jsem to byla vždycky já kdo pomáhal vždycky jí, nikoli naopak, a proto ji k životu nepotřebuju a už nikdy potřebovat nebudu a aby mi už nikdy nepsala ani nevolala, jinak její korespondenci předám policii a řeknu, že mě obtěžuje. Od té doby se neozvala. Jenže když mluvila s mámou a pak s mým synem, tak ti mi řekli, že byla úplně pohodě a řekla jim jen, že jsme se trošku pohádaly a že to bude zase dobrý. Už ji nechci vidět, ale přesto je mi to moc líto a vůbec to nechápu. Celý život jsem si myslela, že mě má ráda a nikdy mě nenapadlo, že by mi mohla závidět a nenávidět mě. Kolikrát jsem mívala špatné svědomí, když jsem si o ní nemyslela zrovna nejlepší věci a říkala jsem si, že je to v jádru hodná ženská, která mě má ráda. A teď jsem z toho všeho jelen a moc mě to mrzí a zajímalo by mě, jaký ke mně má vlastně sestra vztah. Zajímalo by mě, kde je ta pravda. Děkuji ti.

Rozbor:

Ahoj, zakreslila jsem si důkladně váš vztah a myslím, že tě asi nepřekvapím:-) Tvoje sestra (vpravo) je opravdu dost útočná osobnost. První i druhé, dokonce třetí a čtvrté pole je roztříštěné a vykazuje známky agrese.

Tato žena je plná frustrace a křivdy. V kořenové oblasti je zároveň vidět, že nestojí zcela nohama na zemi. Je to člověk, který žije částečně ve svém vlastním světě, trochu mimo realitu, její reakce jsou proto někdy impulzivní a vypadají nelogicky. Neschopnost se uplatnit v životě a poradit si s ním, v ní vyvolává ještě větší bezmoc a vztek, které ale otáčí proti druhým lidem. Můžeme to hezky vidět na "háku" agrese, který k tobě vysílá ze solární pleteně a bohužel i ze srdce. Dalo by se říct, že ti něco zazlívá. V jejích očích máš všechno a ona nic. Připadá jí nespravedlivé, jak osud nahrává druhým víc než jí a že mají v jejích očích ostatní lidé "umetenou cestičku". To je samozřejmě nesmysl, protože za pěkným životem stojí pořádná kupa práce. To ale tvá sestra nevidí. Nezlobí se přímo na tebe. Zlobí se na tvé štěstí a chce ho taky. Nechápe však, že aby dosáhla zlepšení životních okolností, musela by hodně změnit samu sebe. Člověk jako ona si však těžko připustí vlastní slabost a chyby. Ona je v pořádku - to osud a ostatní lidé mohou za všechny její problémy - přesně to je její životní postoj.

Z krční oblasti se táhne velký modrý oblak. Sestra je velmi "povídavá". A všimněme si, že oblak nesměřuje k tobě, pluje v éteru. To znamená, že takový typ člověka má ve zvyku mluvit "do prázdna". V praxi to vypadá, jakoby dotyčný ignoroval přítomnost posluchače (druhé osoby v místnosti, nebo na telefonu) a chrlí slova jen sám pro sebe, bez zájmu o zpětnou vazbu. Bohužel tito lidé zahlcují ostatní svými nudnými monology bez obsahu. Jejich záměrem není popovídat si - jde jen o sebestředné "vylití se" z emocí, názorů, a momentálních pocitů. Posluchač tedy slouží víc jako odpadkový koš, než komunikační partner.

Tobě se při kontaktu se se sestrou "ježí solar". To je obranná reakce na její provokace. Na srdci jí házíš citovou nitku, ale jak se nitka blíží k poli sestry, stává se z ní ostrý "drát". Vzájemná interakce v tobě probouzí vztek. To je ale přesně sestřin záměr. Potřebuje vyvolávat konflikty a pak házet zlobu a vinu na všechny okolo. Živí tím totiž svůj postoj oběti.

Jako vyhodnocení situace bych použila tvoje slova - že máš se sestrou soucit. To je dobrý vnitřní postoj, protože tato žena má opravdu velké potíže sama se sebou a svým životem. Bohužel je plná zášti, kterou chrlí všude kolem sebe, nejen na tebe. Nemá sebemenší motivaci na změnu charakteru a postoje, v tom tkví její největší problém. Proto bych ti doporučila, aby tvůj soucitný postoj zůstal především ve tvém srdci. Navenek se už nesnaž sestře nijak výrazně pomáhat, protože právě její úlohou je, aby se naučila postarat se o sebe a zbavit se vnitřní zášti, která jí stravuje. Je to žena, které když podáš pomocný prst, utrhne ti celou ruku a bude chtít stále víc. Je pro ni snadné přehodit zodpovědnost za sebe na druhého. Přesně to se musí ale odnaučit. Proto jí uvnitř odpusť její chování a duševní nezralost, ale venku se od ní drž dál. Nereaguj na její zlobu, co to jen jde. Ignoruj její útoky, klidně jí polož telefon, neodepisuj na sms. Neber si její chování vůbec osobně, protože je vyjádřením její povahy, nikoliv vztahu vůči tobě, nejsi zdaleka jediná, ke komu se takto chová. Výlevy zlosti jsou pro ní tak běžnou věcí, jakou je pro tebe třeba pozdrav. Je to tak samozřejmá součást jejího vnitřního světa, že se nad tím ani nepozastaví. Zlobí se na celý svět, kvůli kartám, které jí osud rozdal. Ale než by se pokusila uhrát alespoň jednu partii, hledá někoho, kdo by to udělal za ní. Pomysli si, že zášť a konflikt jsou sestřina břemena, ne tvoje! A nežijeme zde od toho, abychom tahali náklady lenivců na svých zádech. V klidu je tedy můžeš shodit.

Odpověď: Teda Verunko!!! TY JSI FAKT GÉNIUS!!!!!!!!!!!! CO VŠECHNO DOKÁŽEŠ Z TÉ AURY VYČÍST. Já bych tam neviděla ani desetinu! A to ses to od nikoho nenaučila! Fakt POKLONA VELIKÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!!! :-)