Po smrti maminky mě trápí táta

15.07.2020

Dotaz:

Dobrý den Veroniko, 

Otec s mamkou bydleli u mě v domku každý rok 4 měsíce. Mamka chtěla trávit více času s vnoučaty, když nemůže být na zahradě na chalupě. Otce jsem moc neviděla, byl buď v práci, nebo u TV. Zbytek roku bydleli na chalupě, která teď patří sestře. Původně (po smrti mamky) jsem mu nabídla, že může být vše, tak jak bylo za mamky, ale po všech těch věcech, nevím co dělat...

Tak tedy k věci: Mám manžela, děti - ty jsou mi oporou a vším. Jedná se o otce a v závěsu i o sestru. Celý život tak nějak žijí svůj život, neohlíží se na ostatní a jednají jen jak se jim hodí. Já jim byla dobrá jen když něco potřebovali. Nikdy mi to ale nějak nevadilo, každý je nějaký. Moje mamka byla vždy styčným bodem, který tvořil rodinu, ať byla rodina jakákoliv. A to mi ke štěstí stačilo. Bohužel v lednu umřela. Měla jsem ji doma a starala se o ní až do její smrti. 

Vždy jsem jí pomáhala a starala se, takže bylo automatické, že se o ní postarám i v jejich posledních měsících a udělala jsem to moc ráda. Opět jsem neřešila, že oni se nestarají, ale když otec před ní mluvil ošklivě, a sestra se raději vyhýbala, to už jsem nedávala. Nezasloužila si umírat s pocitem, že pro ni neudělají nic ani pár týdnů - doslova ani minuty :( Nezajímají se ani o pohřeb, nebo hrob. Jen prohlašuji věci, které se jim hodí a to i lži.

Od smrti mamky, mě de fakto otec psychicky trápí. I když v "jeho světě " jsem ta nejhorší já. To mi i řekl. Jde mu jen o peníze a dělá si nároky na vše možné. Řve na mě, posílá lživé smsky, vymýšlí si a pořád přidává. A hlavně je to pořád dokola a už to opravdu nedávám. Ani truchlit mě nenechal. Sestra je samozřejmě na jeho straně i když jen na oko. Opět řeší věci, nejjednodušeji. Jak mi otec napíše, nebo je nějaký kontakt, úplně se rozklepu. V hlavě mě hučí, cítím, jako by jsem měla přes sebe hozenou deku - neviděla, neslyšela, nemohla žít svůj život se svou rodinou. Mohla by jste mi prosím poradit a dát náhled. A jestli to jde, vztah sestry i otce. Moc děkuji za pomoc.


Rozbor:

Dobrý večer. Vaše vztahy jsou opravdu velmi komplikované. Asi nemá smysl rozebírat, co je všechno zakresleno na obrázku ve vzájemné interakci, není to nic hezkého. Přejdu tedy rovnou k vaší problematice:

Váš otec k vám nemá absolutně žádný vztah. Jste jako dva cizí lidé. Tento člověk vždy myslel jen sám na sebe. Proto ho ani smrt jeho ženy tolik nezasáhla. Má velmi malou empatii k druhým a je pro něho těžké někoho milovat. Až na jednu výjimku - a tou jsou hmotné statky a jeho osobní profit. Ty jsou to jediné, co ho zajímá. Proto má pod nohama "velkou červenou kouli energie". To je rys člověka, kterého ovládá materiální chtivost - vlastnost, která ho zaslepuje a jeho duši táhne ke dnu jako břemeno - přesně, jako železná koule u nohy. On nic nepochopil. Jeho duše měla otevřít oči, ale nestalo se to. Ani smrtí blízkého člověka se nepohnuly ledy v jeho srdci...

Víte - všechna zlá slova, která na vás otec chrlí vlastně ani nepatří vám! Jsou jenom nástrojem, jak vás přitlačit ke zdi a něco si z vašeho komfortu (materie) uzmout pro sebe. On vůči vám ve skutečnosti nemá osobní zášť - protože k vám nic necítí. Když to řeknu ošklivě, ale přesně - jste mu úplně ukradená! Je jen "hladový" po vašem majetku. Z kresby je jasné, že dobře ví, jak jste z něj vynervovaná a zkouší to na vás. Tento člověk je velice zbabělá osobnost, ale když přijde na kontakt s vámi, nafukuje se mu solární pleteň. Dovoluje si na vás, protože ví, že jste slabá a zranitelná. A hlavně ví, ŽE SE HO BOJÍTE! K jiným lidem zdaleka tolik suverénní není...

Dále váš vztah se sestrou: Ten je plný přetvářky a určité vnitřní rivality. Sestra tíhne vnitřně více k otci, protože má náturou podobný charakter jako on. Oba sedí na majetku. Jsou to vývojově podobné duše, proto mají podobný pohled na svět.

Vy jste milovala hlavně svou maminku, protože její citlivost a duchaplnost pro vás byla jako ochranná andělská křídla. Jako citová záštita. Vy dvě jste byly taky velmi blízké duše, svou mentalitou hodně vzdálené od otce a sestry. Chci vám říct, že vaše péče o ní i její odchod proběhly v pořádku a nemusíte být smutná z toho, co se tam odehrálo. Maminka byla příliš zralá duše, než by se nechala pokořit malostí zbytku rodiny.

Teď ale zbývá otázka, jak se postavit k otci? Odpověď zní: PEVNĚ! Vím, že jste velmi oslabená a ostny, které se vaše aura snaží produkovat, jako obrannou reakci, se v konfrontaci s otcem lámou jako párátka. To ale nevadí. Konečně si musíte uvědomit, co to znamená slovo "NE". Vezměte si klidně na pomoc rodinu, dospělé děti, manžela... kohokoliv, abyste byla silnější a PEVNĚ A JASNĚ SE VYMEZTE. Konec šikanování, zastrašování a útlaku. Váš otec si musí uvědomit, že hamižnost a hojení si sebevědomí na slabších už nebude fungovat. NEPODPORUJTE HO SVOU BÁZLIVOSTÍ V TOMTO CHOVÁNÍ. Máte krásnou rodinu a své mamince jste věnovala mnoho lásky i v jejích posledních dnech... nenechte po sobě už šlapat.

Buďte slušná, ale s jasným postojem. To je mé doporučení a doufám, že vám bude posilou...

Odpověď: Jste úžasná. Moc děkuji. Už teď s vaší radou cítím, že mám víc energie. Je krásný vědět na čem člověk je. Tohle jsem potřebovala, zachránila jste mě. 

Odpověď, která mě potěšila: Dobrý den, tak jsem mu slušně vymezila mantinely. No, jak jen to nejjednodušeji napsat. Žije v nějakém svém prapodivném světě, kde on je nejlepší, nedělá nic špatně, ba naopak. To co on si vše vybájil - neuvěřitelný. Takže nic nechápe. Prý já mu dělala psychoteror. ... No každopádně, už se netrápim, trochu se i směju - že někdo takový vůbec existuje. (Ale samozřejmě doufám že kontakt skončí) Děkuji za váš text. To jaký je, mě pomohlo nahlížet na to jinak . Děkuji

Rozbor: Výborně, mám velkou radost, že jste se chopila iniciativy! Vidíte - ani to nebolelo:-)