Každá pomoc má své hranice

03.10.2020

Dotaz:

Dobrý večer paní Zikanová, doufám že neobtěžuji se svým dotazem co mi moc leží na srdci. S napětím pročítám ty příběhy na Vašem webu a rozhodla jsem se, že to taky zkusím, i když máte určitě důležitější případy jak ten můj:)

Přátelím se s .....,kdy nás seznámil společný kamarád. Nejde o nic intimního, je to čistě přátelský vztah mezi mužem a ženou, ale asi v něm začíná být nějaký nešvar. Dříve jsem šli spolu na vínko, povídali o všem možném a já jsem i cítila trochu povinnosti vůči němu, aby nebyl tak sám, protože prožil velké zklamání a druhý kamarád mi naznačil, že potřebuje hodně podporu. Pár měsíců to bylo fajn, ale čím dál víc zjišťuji, že se mu snažím vyhýbat. Často se ozve že chce třeba přijít na návštěvu a já se různě vymlouvám, aby nemohl přijít. Přitom je moc pozorný a hodný. Cítím se vůči němu provinile a nechápu co se děje. Asi už jsme se vídali moc často, ale když se s ním sejdu tak ze mě ihned vyprchá všechen elán, nebo jak to popsat:) prostě mě i napadlo, jestli ke mě nemá třeba začínající lásku ne bo přitažlivost a mě to nějak vnitřně vadí? Nic mi nenaznačil, tak prosím o Vaši radu. Nechci být k němu zlá ani úsečná, ale někdy je mi až nevolno z představy, když s ním budu muset strávit čas.. tak to přece není normální a chci tomu přijít na kloub. Je to můj dobrý přítel a cítím se špatně z toho, jak nevhodně na jeho přítomost reaguji.


Rozbor:

Dobrý večer i vám! Ano, tohle není "normální", ale stává se to poměrně často - není to výjimečný jev. Důvody jsou velmi individuální...

Zde na vašem společném obrázku je vidět, že jste svého kamaráda vzala tak trochu "pod ochranná křídla". Vaše srdce je velké a milující. Soudě podle vaší aury - vlevo, máte lásky na rozdávání a jste velmi uvědomělá osobnost. Svému příteli nabízíte citový provázek - něco jako symbol toho, že vaše vřelost k němu pomůže vyplnit prázdnotu v jeho životě. Píšu prázdnotu, protože tento muž postrádá KVALITNÍ ŽIVOTNÍ OBSAH - NÁPLŇ SVÝCH DNŮ. To se nevyhnutelně projevuje i na jeho vztazích k dalším lidem. Tento muž ještě stále podléhá určité vnitřní sebelítosti a hledá vnější stimuly, co by zaplnily a obohatili jeho každodenní program. Není to zlý člověk, jen víc bere, než dává, jestli mě chápete. Je to dobře vidět na citové květince, co se tvoří na jeho srdci. On se cítí obohacen a povzbuzen vaší přítomností, ale své city s těmi vašimi nepropojí. Chce, abyste ho povyrazila, povzbudila a pokládá to již za samozřejmost. Stejně jako vy pokládáte za samozřejmost, posílit jeho chuť do života...

Nejdůležitější interakce se ale projevuje v prvním, druhém a třetím poli jeho aury. Zde je vidět, že NEVĚDOMĚ odebírá vitální sílu z vašeho pole, na které se napojuje - hlavně přes solární pleteň opravdu silně. Není to člověk se silným energetickým systémem, přesto ve vaší společnosti získává jeho pole hutnost a náboj. Celá spodní část jeho aury se při vašem kontaktu postupně přesouvá do vaší blízkostí a má tendenci se "zavěsit" do zdroje vaší vlastní energie. Je to nechtěný energetický parazitizmus. Když se vaše kamarádství stalo již všední záležitostí, přijali jste oba podvědomě role, které měly být dočasné, ale staly se rutinní šablonou vašeho kontaktu: On přijde a očekává "dobití baterek". Vy očekáváte příchod skleslého člověka, jehož je nutno neustále dopovat energií a psychicky motivovat, protože jeho osobní stav se stále nemění... alespoň podle kresby aurického pole stále vězí v tom samém bodě, jako když jste se seznámili...

Odpověď: No to je síla! jako by jste nás znala osobně.Já si tady fňukám a tady čtu že ten problém vlastně živím. Je mi trapné ho odmítat, ale příště mu už asi řeknu že by měl někam postoupit a neužírat se pořád na místě, doteď jsem se toho bála abych se ho nedotkla a sama tím trpím. Je mi hloupé s jakou situací se trápím ale KONEČNĚ to chápu! musím mu nechat jeho odpovědnost a nesnažit se ho pořád vytahovat nahoru, protože TO přesně pořád dělám a on nic nemění. Pak to skutečně bere velkou sílu

Rozbor: S tím se potýká opravdu mnoho lidí, nic si z toho nedělejte. Někdy je těžké najít správnou mez, aby se z přátelské podpory nestalo podprahové odebírání energie. Ti lidé, kterým chybí vlastní životní náplň, mívají jaksi instinktivní tendenci se upínat k někomu dalšímu - obzvlášť, když má otevřenou náruč a srdce. Ale i oni musí bojovat sami za sebe a naučit se, něco ze sebe nabídnout:-). Přátelství stojí na vzájemném obohacení, ne na jednostranné pomoci... Ale to vy už nyní víte:-D